Hlavní choroby a škůdci postihující třešně a višně:

Mezi níže uvedenými obrázky vyberte příznaky, v odkazu u obrázku najdete popis a postup při léčení konkrétní choroby.

 

Moniliniová spála třešně a višně

Patogen napadá především květy v období kvetení. Nejčastěji dochází k infekcím na počátku kvetení. K infekci jsou vnímavé všechny květní části. Podhoubí patogenu postupně prorůstá stopkami květů do větévek. Napadené květy zavadají a hnědnou, napadené větévky vadnou a usychají. Méně často dochází k napadení letorostů a větévek i v období po odkvětu. Postižené části vadnou a usychají.  Na poškozených větévkách je častý klejotok. Patogen napadá především višeň, napadení třešně je méně časté.

více zde

 

 

Moniliniová hniloba třešní a višní

Na plodech tmavé rychle se rozšiřující hnilobné skvrny. Postupná hniloba celých plodů. Hniloba začíná zpravidla od místa poranění (poškození živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Na napadených plodech za příznivých podmínek vyrůstají souvislé šedé porosty houby (Monilinia laxa) nebo béžové polštářky houby (Monilinia fructigena). Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů. Z napadených  plodů mohou patogeny prorůstat do větévek, větévky vadnou a usýchají.

více zde

 

Skvrnitost listů třešně a višně

Na listech drobné vínově červené, zpočátku rozplývavé, později ohraničené skvrny.  Na rubu skvrn bělavý povlak konidií uvolněných z acervulí. Počet skvrn narůstá, spojují se a nekrotizují. Listy žloutnou nebo červenají, kroutí se a předčasně opadávají. Patogen napadá nejdříve spodní nejstarší listy. K opadu listu dochází při časném napadení již v průběhu července. Za méně příznivých podmínek pro patogen dochází k napadení listů až v závěru vegetace. Za mimořádně vhodných podmínek pro patogen mohou být napadeny i stopky plodů a plody, na nichž vznikají okrouhlé šedočerné skvrny.

více zde

  

 

Suchá skvrnitost listů třešně a višně

Na listech okrouhlé 2 – 5 mm velké žlutozelené skvrny, často se světlým nebo červenofialovým okrajem. Postižená pletiva tmavnou, mezi napadeným a zdravým pletivem se vytváří oddělovací vrstva a zaschlé pletivo vypadává (dírkovitost listů). Silně napadené listy postupně žloutnou a předčasně opadávají. Na podzim v období opadu a po opadu listů patogen napadá pupeny a prorůstá do větévek, kde vytváří okrouhlé nekrotické léze. Napadené pupeny na jaře neraší.

více zde

 

Mšice třešňová

Černá, lesklá mšice, která saje v květnu a v červnu především na vrcholcích letorostů třešní, višní a dalších příbuzných druhů. U třešní jsou listy na vrcholcích letorostů hnízdovitě nahloučené a zkroucené, často zasýchají. Letorosty zastavují růst, vrcholky zasýchají. U višní k  nahloučení listů na vrcholcích letorostů a k deformacím letorostů nedochází. Napadené listy jsou menší, užší a letorosty slabší a kratší.

více zde 

 

Vrtule třešňová

Černožlutá 0,5 cm velká moucha, její larvy způsobují červivost třešní a višní. Samičky kladou vajíčka do vyvinutých a zrajících plodů. Vylíhlé larvy se živí dužninou a pronikají k pecce. Napadené plody postupně měknou, hnědnou, často hnijí a opadávají. Škůdce nenapadá rané odrůdy 1. a 2. třešňového týdne (např. Burlat, Karešova, Kaštánka). Pokud jsou včas sklizeny, nebývají významně poškozeny ani odrůdy 3. třešňového týdne (např. Van, Kordia).

více zde

 

Píďalka podzimní

Okousané mladé listy a květy, později okousané vyvinuté listy i plody. Na plodech hluboký žír.  Mladé housenky jsou šedohnědé, starší žluto zelené, na bocích mají 3 bílé linky a na hřbetě černou linku.  Pohybují se typicky píďalkovitě. Mladé housenky si vytvářejí přechodné úkryty ve svinutých listech. Starší housenky si spřádají řídký pavučinovitý zámotek. Dospělá housenka je až 3 cm dlouhá.

více zde