Letní zahradu korunují trvalky.
Jsou to právě ony, které dotvářejí její barevnost a náladu. Pokud jste je až doposud opomíjeli, dejte jim prostor.
V tomto týdnu jsme vybalili krásné rostliny, které vám rozhodně udělají radost.
 
Barvami, vůněmi, tvary, elegancí, proměnlivostí, hravostí a především vkusem. Tím vším by měl strhávat pozornost váš květinový záhon v létě.
Pravděpodobně v něm budou kralovat plamenky (Phlox paniculata). Tam, kde má odbré podmínky pro svůj růst, vytváří rozlehlá, v podvečer sladce vonící ostrůvky, které lákají pestrobarevné motýly.  Palmenky vysazujte do pozadí nebo středu záhonu, velmi dobře se snáší s ostatními trvalkami. Vyžaduje výživnou, propustnou, mírně vlhkou půdu a vzdušné místo. Méně vhodná jsou místa ve stínu, pod stromy a v tmavých kotech zahrad.
 
Dokonalou kráskou, která čím je starší, tím intenzivněji kvete, jsou denivky (Hemerocallis). Dlouhověké trvalky, které v záhoně upoutají nejen dlouhými trávovitými listy, ale hlavně elegantními květy zářivých barev na vysokých stoncích. Až 15 cm široké květy však na rostlině vydrží jen jeden den – čím je ale rostlina starší, tím více se jich objevuje. Podle druhu a kultivaru kvetou denivky od začátku do konce léta. Denivky milují slunce a vyžaduje propustnou mírně vlhkou a výživnou půdu. 
 
Teplo a sucho miluje řebříček (Achillea filipendulina). Tato robustně působící vyšší trvalka zaujme hustými chocholky sestávajícími z množství zlatožlutých kvítků. Podobně jako plamenka láká motýly. Vzhledem k její výšce je dobré vysadit ji do pozadí nebo středu záhonu.
 

Zářivou žlutou barvu vnese do zahrady kokarda (Gaillardia). Nizoučká trvalka přináší po celé léto záplavu poměrně velkých žlutých květů. Ty jsou buď žluté, nebo žlutočervené s výraznými středy. Po odkvětu zůstává kulatý střed plných drobných nažek, kterými se tato trvalka množí. 

Mezi neúnavně kvetoucí trvalky patří i rozrazil klasnatý (Veronica spicata). Vynikne zejména ve společnosti jiných trvalek. Upoutá dlouhými vrcholovými soukvětími hvězdicovitých květů modré, bílé, růžové nebo fialové barvy, která vyrůstají z bohatě olistěných trsů. V době kvetení může být vysoká i 1,5 m.
Rozrazil soustřeďte do popředí záhonu – počítejte s tím, že s věkem se její atraktivita znásobuje (neprospívá jí časté přesazování). Půda by měla být dobře propustná, může být mírně vlhká či sušší a překážkou není ani větrné místo či polostín.

Odolná, a přitom něžná, taková je perovskie lebedolistá. Na první pohled byste si ji mohli splést s levandulí. Ale hned na ten druhý vás upoutá výška okolo jednoho metru a záplava blankytně modrofialových květů, kterými jsou jemně olistěné stonky pokryty. Její listy po rozemnutí jemně voní po šalvěji a během vegetace přiláká všechny opylovače ve vaší zahradě.

 

Na květinových záhonech během léta nádherně mohou zářit mnohé další v létě kvetoucí letničky - šuškardy, zlatobýl, echinacea, devaterníky, kakosty nebo rozchodníky, šalvěje, kopretiny, zvonky a mnohé další. Tak si je užijte a pokud byste měli pocit, že vám ještě něco k plné dokonalosti vaší zahrady chybí, zastavte se.