Pro každého z nás znamená užitek ze zahrady něco jiného: odpočinek, pěstování květin do vázy, dětské hřiště nebo třeba chov drůbeže. Nejčastěji ale považujeme za užitkovou zahradu nebo její část takové místo, kde pěstujeme ovoce a zeleninu.

Jakmile začne sluníčko jen trochu hřát a ve vzduchu začne být cítit jaro, zaplní zahradnická centra ortodoxní vyznavači užitkové zahrady a začnou se pídit po prvních sazenicích salátů, bylinek, kedluben a dalších druhů zeleniny, jimž zatím ještě chladné počasí nevadí. V pařeništích a sklenících získají náskok před těmi, které budeme za pár týdnů vysévat přímo na záhony. Která zelenina se vlastně rovnou vysévá, a kterou je vhodnější předpěstovat a později vysadit? A jaké speciality jsou pro vás letos připraveny?

 

Před nákupem semínek si promyslete tři důležité otázky:

 - Co chcete pěstovat? - Jaké druhy zeleniny, případně jaké odrůdy.

 - Kde budete pěstovat? - Jaká půda je na vašich záhonech, kam jsou orientovány?

 - Kdy chcete plodinu sklízet? - Budete vybírat rané druhy nebo pozdní odrůdy?

 

Rovnou vysít nebo vypěstovat?

 

Výsadba (výsadba předpěstovaných rostlin)

vysazujeme předpěstované rostliny rovnou na záhon nebo do skleníku

rajčata, okurky, papriky, brukvovité, celer, salát, pórek, kedlubny, lilek, tykev

Výhody vlastního předpěstování: vybereme si druhy a odrůdy, které máme rádi - odrůdová pestrost – větší výběr odrůd, než nabízí nákup sadby.

Výhody koupené sadby: nakoupíme jen množství, které potřebujeme - odpadá riziko s nedokonalým vývojem předpěstovávaných rostlin

 

Přímý výsev (zapravení semínek do půdy)

začíná již začátkem února

po vzejití je třeba přepichovat (přesazovat)

fazol, hrách, salát, špenát, mrkev, ředkvička, petržel dýně, okurky

zejména druhy s drobnými semeny se nepředpěstovávají (petržel, ředkvička, špenát aj.)

 

Okurka a celer – dvě výjimky

OKURKY – výsadba předpěstovaných rostlin i přímý výsev pro pozdnější sklizeň

CELER – výsadba ven až v polovině května (i lehký mrazík zastaví vývoj bulv), výsev pro předpěstování na přelomu února a března

 

Náš zeleninový TOP 10:

 - Ředkvička KVARTA raná odrůda pro jarní i podzimní pěstování, odolná proti praskání, vybíhání do květu i houbovatění dužniny.

 - Mrkev FIRE WEDGE F1 poloraná, sladká a velmi šťavnatá, s výraznou barvou, vhodná k přímému konzumu i zpracování, krátkodobě skladovatelná.

 - Petržel ATIKA raná odrůda s vyšší odolností vůči padlí, kořeny robustní, dlouhé, trojúhelníkové, roste rychle.

 - Ředkev JAROLA vhodná pro jarní výsevy i celoroční pěstování, kořeny dlouhé 25–30 cm, intenzivně roste, vyžaduje dostatečnou závlahu a lehké půdy.

 - Červená řepa PABLO jednoklíčková řepa „baby“ velikosti vhodná pro přímý konzum i zpracování. Jemná dužnina má výbornou chuť.

 - Dýně HOKKAIDO ORANGE plazivá rostlina s oranžovými plody o průměru 20–25 cm, vysoký podíl dužniny k semeníku a vysoký obsah karotenu.

 - Rajče TORNÁDO F1 poloraný hybrid se stabilními výnosy. Plody o hmotnosti 80–100 g ve zralosti tmavočervené. Vyrovnaný vláhový režim předejde praskání plodů.

 - Paprika THEOS F1 pro pěstování ve sklenících i venku, plody prodloužené, hranolovité, tmavě zelené v technické zralosti a žluté v botanické zralosti.

 - Okurka BABY F1 velmi raná partenokarpická salátová okurka, plody délky 15–17 cm, krátkodobě skladovatelné, pro celoroční pěstování ve sklenících a fóliovnících.

 - Celer MAXIM výnosná odrůda s hladkými bulvami odolná k vybíhání do květu, dobře skladovatelná, průměrná hmotnost bulvy je 540 g.

 

 

Ohlédnutí do minulosti: Zelinářské zahrady mají u  nás velmi bohatou tradici, vždyť právě pěstování zeleniny i  ovoce bylo primárním využitím pozemku kolem domu zejména na venkově. Teprve mnohem později se začaly pěstovat také okrasné rostliny pro řez do váz. Svého vrcholu dosáhlo užitkové využití zahrady za socialismu kvůli obecnému nedostatku všeho a  všude. Kdo neměl pořádný záhon s  bramborami, byl odkázán na podpultový prodej nebo alespoň čekání v nekonečných frontách. Současná užitková zahrada má spíše charakter hobby pěstování a trochu i edukace. Znovu nás začíná bavit vypěstovat si z titěrných semínek kedlubny, saláty, rajčata či dýně a těší nás, že jsme se obešli bez chemických hnojiv a postřiků. Našim dětem ukazujeme, že jahody nerostou ve stánku na tržišti nebo v supermarketu, ale na zahradě, tak jako mrkev, angrešt nebo jablka. Obecný dostatek ovoce i zeleniny v obchodě po celý rok nás nenutí k samozásobování, a tak si můžeme vypěstovat pro radost jen to, co nás těší a  co máme rádi. Nepotřebujeme k tomu arové políčko, stačí pár záhonků nebo třeba vyvýšených záhonů, v nejvyšší nouzi i větší nádoby na terase. Kdo má naopak to štěstí a není omezen prostorem, určitě už popřemýšlel o skleníku či fóliovníku, které pěstitelskou sezónu o několik týdnů prodlouží.