Hlavní choroby a škůdci postihující meruňky:

Mezi níže uvedenými obrázky vyberte příznaky, v odkazu u obrázku najdete popis a postup při léčení konkrétní choroby.

 

Moniliniová spála meruňky

Patogen napadá především květy v době kvetení. Nejčastěji dochází k infekcím na počátku kvetení. Podhoubí patogenu postupně prorůstá stopkami květů do větévek. Napadené květy hnědnou, napadené větévky vadnou a usýchají. Za příznivých podmínek pro patogen dochází k napadení letorostů a větévek i v období krátce po odkvětu. Na poškozených větévkách je častý klejotok.

více zde

 

Moniliniová hniloba meruněk

Na plodech hnědé rychle se rozšiřující hnilobné skvrny. Postupná hniloba celých plodů. Hniloba začíná nejčastěji od místa poranění (poškození živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Na napadených plodech za příznivých podmínek vyrůstají šedé porosty konidioforů houby Monilinia laxa nebo béžové často koncentricky uspořádané polštářky houby (Monilinia fructigena). Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů.

více zde

 

 

Strupovitost meruňky 

Patogen napadá plody, méně často i letorosty a listy. Na plodech vytváří okrouhlé olivově šedé až šedočerné různě velké okrouhlé 2 – 5 mm velké skvrny. Skvrny jsou často lokalizovány do okolí stopky. Počet skvrn narůstá, postupně vznikají různě velké šedočerné plochy. Při časném napadení může docházet v místech skvrn ke korkovatění slupky. Poškozená místa nekrotizují, plody se deformují a praskají.  Při silném napadení plody zastavují růst a zavadají. Na letorostech patogen vytváří oválné šedohnědé skvrny a na listech ohraničené různě velké olivově hnědé skvrny, které postupně nekrotizují.

více zde

 

Hnědnutí listů meruňky 

Na čepelích listů zpočátku malé neohraničené žlutozelené skvrny. Skvrny se zvětšují a na rubu listů v místě skvrn hnědnou žilky nižšího řádu. Výjimečně dochází k fialově červenému olemování skvrn. Další vývoj příznaků je závislý na průběhu počasí. Za deštivého a teplejšího počasí se skvrny rychle zvětšují a od středu hnědnou. Postupně vznikají velké hnědé skvrny, které často zabírají převážnou část plochy listu. Napadené listy se svinují a předčasně, často již v období sklizně, opadávají. Za suchého počasí se projev onemocnění zastaví a velké hnědé skvrny vznikají a k opadu listů dochází až v závěru vegetace (září, říjen).

více zde

 

 

Korová nekróza a náhlé odumírání měruňky 

Hnědé nebo šedohnědé mírně propadlé skvrny na větévkách, větvích i kmenech. Skvrny se zvětšují a ohraničují, postižená pletiva postupně nekrotizují. Skvrny i nekrózy jsou nejčastěji v okolí poranění po řezu nebo v okolí jiných poranění. Na okrajích napadených částí se často vyskytuje klejotok. Části korun nad postiženými místy mají světle zelené a menší listy, které dříve opadávají. Postupné chřadnutí nebo náhlé vadnutí a odumírání částí nebo celých stromů.

více zde

  

 

Mšice na meruňce

 

Na meruňce se nejčastěji vyskytuje mšice švestková. Na napadených vrcholcích letorostů a na rubu listů jsou nápadné husté kolonie mšic pokrytých bílými voskovými výpotky. Napadené letorosty zastavují růst, listy jsou menší a často dolů svinuté. Při silném napadení vrcholky letorostů zasýchají.  Po přeletu mšic na sekundární hostitele zůstávají vrcholy letorostů i listy pokryty bílým voskovým povlakem. Další druhy mšic způsobují zkadeření, kroucení a svinování listů a kroucení a zasýchání vrcholů letorostů. Mšice vylučují sladkou medovici, medovici porůstají saprofytické houby (černě), které vzhledově znehodnocují plody.

více zde

 

Píďalka podzimní 

Okousané mladé listy a květy, později okousané vyvinuté listy i plody. Na plodech rozsáhlý a hluboký žír.  Mladé housenky jsou šedohnědé, starší žluto zelené, na bocích mají 3 bílé a na hřbetě černou linku.  Pohybují se typicky píďalkovitě. Mladé housenky si vytvářejí přechodné úkryty ve svinutých listech. Starší housenky si spřádají řídký pavučinovitý zámotek. Dospělá housenka je až 3 cm dlouhá.

více zde