Hlavní choroby a škůdci postihující hrušně:

Mezi níže uvedenými obrázky vyberte příznaky, v odkazu u obrázku najdete popis a postup při léčení konkrétní choroby.

 

Strupovitost hrušně

Na listech, květech a plodech různě velké sazovité zelenočerné až šedočerné skvrny. Na listech jsou skvrny převážně na spodní straně čepelí listů. Silně napadené listy, květy a malé plůdky žloutnou a předčasně opadávají. Silněji postižené části plodů korkovatí, v důsledku omezeného růstu napadených pletiv dochází k deformacím a praskají. Na letorostech vznikají nejdříve tmavé skvrny, později pokožka praská a odlupuje se, postupně vzniká nápadná drsnot kůry. Drsnot kůry zůstává i na víceletých větévkách.

více zde

 

 

Moniliniová hniloba hrušek

Na plodech hnědé rychle se rozšiřující hnilobné skvrny. Postupná hniloba celých plodů. Hniloba začíná nejčastěji od místa poranění (poškození živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Na napadených plodech za příznivých podmínek vyrůstají béžové polštářky (sporodochia) patogenu, která jsou obvykle uspořádána v soustředných kruzích. Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů.

více zde

 

  

 

Rzivost hrušně

Na čepelích listů nejdříve žlutozelené, později oranžové červeně lemované eliptické nebo okrouhlé, 5 – 10 mm velké skvrny. V pletivu skvrn později tmavé tečky spermogonia. Od poloviny srpna se na rubu listů vyvíjejí nápadná pohárkovitá aecia. Výjimečně jsou napadány také řapíky listů, letorosty a plody. Napadené větve a větévky jalovců jsou vřetenovitě zduřelé a mají nápadně drsnou borku. Na jaře se na napadených částech vyvíjejí hnědá sloupcovitá až 20 mm vysoká, za vlhka rosolovitá a za sucha rzivě hnědá a prášivá telia.

více zde

  

 

Šedá skvrnitost listů hrušně

Na listech hnědé až šedohnědé okrouhlé nebo hranaté 1 - 5 mm velké ohraničené skvrny. Středy skvrn nekrotizují a zbarvují se světle šedě.  Postupně vznikají typické světlešedé skvrny s nápadným hnědým lemem. V pletivu skvrn se vyvíjejí tmavé plodničky, pyknidy. Počet skvrn narůstá, listy se kroutí a při velmi silném napadení zasychají.

více zde

 

 

Vlnovník hrušňový

Vlnovník hrušňový je žluto bílý drobný roztoč, má červovité rýhované tělo a dva páry nohou. Saje na mladých listech, na nichž vznikají červené, růžovo červené nebo žluto zelené, různě velké mírně vyvýšené puchýřky (hálky). Puchýřky se při silném napadení spojují v plochy.  Postižená místa později hnědnou nebo černají a zasýchají. Na rubu puchýřků otvor, kterým roztoči vstupují do pletiva listu a opouštějí hálku. Při silném napadení menší a zdeformované listy. Slabší růst silně poškozených letorostů. Napadené plody jsou rzivé, hrbolaté a zdeformované.

více zde

  

 

Mšice na hrušni

 

Nápadné spirálovité svinování, krabacení a žloutnutí listů v květních a listových růžicích i na mladých letorostech. Zasýchání listových a květních růžic a vrcholků letorostů. Na napadených částech početné kolonie mšic. Mšice svízelová je nejčastěji narůžovělá, mšice hrušňová je černá. Mšice produkují sladkou medovici, medovici osídlují saprofytické houby (černě), které vzhledově znehodnocují plody.

více zde

 

Bodruška hrušňová

V posledním období častý a projevem poškození nápadný škůdce. Způsobuje vadnutí, hnědnutí a zasýchání konců letorostů. Na bázi zasychající části ve spirále umístěné tmavé vpichy. Ve dřeni poškozeného letorostu vykousaná chodba vyplněná trusem. Na konci chodby bělavá larva škůdce.

více zde 

 

 

Obaleč jablečný

Původce červivosti hrušek. Mladé housenky vyžírají pod slupkou stočenou chodbu a později dutinu, kterou vyplňují trusem. Rezavé granule trusu jsou vytlačovány vstupním otvorem na povrch plodů. Později housenky vyžírají přímou chodbu směřující k jádřinci. Vytvořená dutina je vyplněna trusem. Po ukončení vývoje housenky opouštějí plody otevřeným otvorem. Malé napadené plody přestávají růst a opadávají. Plody napadené letní generací škůdce předčasně dozrávají a často opadávají. Uvnitř poškozených plodů růžová housenka s hnědou hlavou a hnědý trus. Za deštivého počasí poškozené plody napadá houba Monilinia fructigena a hnijí.

více zde

 

Mera skvrnitá

Dospělec mery skvrnité je okrově hnědý s tmavou kresbou. Dospělci i nymfy sají na listech, letorostech i plodech. Na listech vznikají rzivé skvrny, čepele listů se svinují a jsou různě zdeformované. Řapíky listů jsou často zkroucené. Při silném napadení listy usychají a opadávají. Napadené plody zastavují růst, jsou zakrněné a zdeformované. Letorosty jsou kratší a zdeformované. Mery vylučují medovici, medovici osídlují saprofytické houby (černě), které omezují asimilaci a vzhledově znehodnocují plody.

více zde