Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Astrám se oficiálně říká hvězdnice, nicméně tato květina nikoho netrápí svou botanickou latinou dlouho. Rod Aster dostal jméno jasné a zřejmé – podle tvaru květu podobného hvězdě. Takže to, co lidé hledají v nočním nadhlavníku, má přes den samozřejmě úspěch i v jejich zahradách. Důkazem je třeba skutečnost, že trvalkou sezóny 2013 byla zvolena právě astra či chcete-li hvězdnice.

Podobně jako hvězdy, i astry se vyskytují leckde po světě. V euroasijském prostoru a severní Americe bychom našli na nějakých 600 druhů. Ovšem jen donedávna. Americké druhy se nedávno trhly a vyhlásily nezávislost. To už je za velkou louží takový zvyk. Místní astřičky osaměly na pouhých 180 druhů, což je ovšem stále docela úctyhodná rodinka. Coby zahradní trvalky známe spíše americké krásky v barevných variacích a dostupných krátkých i prodloužených verzích. Objevování domácí flóry v zahradách se ale těší takové pozornosti, že se tuzemské dorostenkyně v posledních letech mohou leckdy rovnat. Navíc většina z nich nastupuje v zahradě do hry dokonce o nějaký ten týden dříve.

 

Jaká je hvězdnice jako rostlina?

Vytrvalé zahradní astry nám mohou nabídnout příval různobarevných květů v různých velikostech a výškách, a to v neobyčejně dlouhém období. Několik jich kvete již v průběhu května a června (Aster alpinus, A. tongolensis), v létě se pak postupně přidávají některé další evropské druhy (A. pyrenaeus, A. sedifolius) včetně našich domácích (Aster amellus, A. linosyris) i skupiny tzv. hajních (A. divaricatus, A. macrophyllus, A. ageratoides). Tyto druhy jsou vesměs nižší či střední a v zahradní tvorbě si svou tradici teprve hledají.

Časnější astry jsou vysoké od 20 do 60 centimetrů, lze v nich nalézt rostliny zejména pro světlá místa. Kvítky jsou barevně spíše do studeného spektra – od bílé přes růžové a lila po modré a fialové.

 

Kde se astrám daří?

Valná většina hvězdnic miluje slunce, ale jen některé snesou úpal a přísušek. Nejběžnější kultivary vyžadují obvykle zalévaný záhon. Pří výběru pro extrémní stanoviště, včetně stínu, bude výběr skromnější. Většinu druhů lze snadno dělit a dobře se i sejí.

 

Aster alpinus ´Happy End´

Aster alpinus ´Roseus´

Aster alpinus ´Sabine´

Aster amellus ´Lady Hindlip´

Aster amellus ´Rotfeuer´

Aster amellus ´Danzig´

Aster andersonii

Aster divaricatus

Aster tongolensis

Aster pyrenaeus ´Lutetia´

Aster linosyris