Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
cs

Jednou z nich je pokojová azalka (Rhododendron simsii). Její vyšlechtěné kultivary, které se celoročně nedají pěstovat venku na zahradě, k nám doputovaly v 19. století. I přesto, že se azalka v Česku pěstuje už jen velmi okrajově, na trhu je k mání nepřeberná škála jedno- i vícebarevných odrůd s jednoduchým i plným květem.

Azalka má ráda stanoviště s dostatkem rozptýleného světla a teplotou od 10 do 15 stupňů, a to prakticky během celé vegetace. Nejen z tohoto důvodu v panelovém domě málokdy prosperuje, hodí se spíše do zimní zahrady nebo chladné verandy ve vašem domě, kde je zároveň i vyšší vzdušná vlhkost. Když má rostlina dostatek světla v létě, bujně roste, na podzim, kdy se prodlužuje noc, začne tvořit poupata. Při hnojení a zálivce je třeba brát ohled na to, že azalka nesnáší vápník. Vydrží kvést řadu týdnů, což můžete ještě podpořit odstraňováním odkvetlých květů.

 

Dalším krasavcem zimní domácnosti může být brambořík (Cyclamen persicum), jehož původní druhy rostou v hornatých oblastech Středomoří a Malé Asie. Čeští pěstitelé produkují celou řadu odrůd ve spektru od bílé přes růžovou, červenou až po fialovou, střapaté nebo vícebarevné květy nejsou výjimkou. Jsou vyšlechtěny skupiny odrůd pro venkovní pěstování, které víc než jiné umí odolat chladu, řada kultivarů příjemně voní nebo má dekorativní list, který krásu motýlích květů ještě podtrhuje. Dostupné bývají už od začátku školního roku, největší popularitě se ale rozhodně těší až v době Vánoc. Stejně jako naprostá většina v zimě kvetoucích pokojovek potřebuje k nakvetení kratší den a nejlépe prosperuje v chladnějších prostorách kolem 15 stupňů. Vyžaduje pravidelnou zálivku do podmisky, v které nesmí zůstat stát přebytečná voda. Pokud byste zalévali brambořík shora přes hlízu, může to mít za následek uhnívání nových poupat. Ideální je hnojit rostlinu jednou za dva týdny, bez větších problémů vám mezi okny vydrží nakvétat celou řadu měsíců.

 

Posledními v tomto trojlístku jsou vánoční kaktusy (Schlumbergera truncata), zajímavé hybridy vyšlechtěné z rostlin rostoucích v korunách stromů brazilských lesů. Tito předchůdci zde prosperují i ve výškách kolem 1400 m n. m. Vánočnímu kaktusu velmi prospívá letnění, miluje teplo, s dostatečnou zálivkou velmi dobře prosperuje. Na konci prázdnin je třeba omezit rostlině zálivku a snížit teplotu na zhruba 12 stupňů, aby se začala vytvářet poupata. Když toto nastane, je třeba zálivku i teplotu opět přiměřeně zvýšit. Stejně jako vánoční hvězda je i vánoční kaktus zkouškou pro zdatného pěstitele. Je velmi citlivý na prudké změny stanoviště (a s věkem rostliny se tato citlivost stupňuje). Razantní změna stanoviště, necitlivé přemísťování rostliny nebo i jiné špatné zacházení může způsobit kompletní opadání poupat. Pokud na něj ale budete hodní, odmění se vám úžasnou záplavou květů na několik týdnů.