Z chemického hlediska je voda jednoduchou sloučeninou vodíku a kyslíku. Voda se za normální teploty vyskytuje v kapalném stavu jako bezbarvá tekutina bez chuti a zápachu, má ale některé pozoruhodné vlastnosti, z nichž mnohé jsou pro rostliny důležité.

 

Ve vodě se dobře rozpouští řada pevných látek a plynů. Prostřednictvím takto vzniklých roztoků vyživujeme rostliny. Například kapalná hnojiva jsou v podstatě koncentrované roztoky anorganických i organických látek, které rostliny využívají spolu se slunečním zářením a oxidem uhličitým k vytváření „zelené hmoty“. Fyzikální vlastnosti vody a vodních roztoků umožňují rostlinám dopravovat vláhu a živiny od kořenů až na vrcholy stromů. Jde o efekty způsobené osmózou a kapilární elevací. Při narušení podmínek rostlina vykazuje známky nedostatku vody nebo živin. Všechny tyto efekty závisí na teplotě a přestávají fungovat při nízkých nebo vysokých teplotách. Optimální rozmezí teplot je charakteristické pro jednotlivé druhy – například tropickým banánům budou vyhovovat jiné teploty než sibiřské klikvě.

 

Při normálním tlaku má voda v rozmezí 0 až 100 oC kapalné skupenství. S teplotami nad 40oC se v našich zahradách setkáme málokdy, poškození vlivem vysoké teploty však můžeme objevit ve skleníku nebo po grilování na terase, protože horký vzduch může poškodit rostliny vzdálené i několik metrů od ohně.

 

Na podzim se setkáváme s poškozením rostlin nízkými teplotami. Při teplotách kolem nuly se v roztoku obsaženém v rostlinných pletivech vytvářejí krystalky ledu, které postupně rostou a poškozují buněčné stěny. Teplota, kdy namrznutí způsobí nevratné poškození rostliny, se liší. Zatímco některým trvalkám nevadí ani teplota hluboko pod bodem mrazu, jiné rostliny hynou už při teplotě nepatrně pod nulou.

 

Jakmile teplota klesne pod nulu, mění voda své skupenství z kapalného na pevné skupenství – v led a sníh. Se zamrzáním vody souvisí ještě jedna nepříjemná fyzikální vlastnost vody – změna měrné hmotnosti. Ta je nejmenší při 4 oC a při poklesu nebo vzestupu teploty objem roste. Právě to je důvodem, proč se nádoby naplněné vodou při mrazu trhají, proč praskají vodovody nebo vzniká poškození povrchu vozovek.

 

Také existence sněhu je určitou anomálií.V podstatě jde o zvláštní krystalickou formu vody v pevném skupenství, která dává tomuto materiálu nečekané vlastnosti a mnoho podob. Sníh vzniká ve vyšších prochlazených vrstvách atmosféry z vodních par, anebo přeměnou ledových zrn rekrystalizací. Část lidstva, která žije v tropické nebo subtropické části Země, tento zázrak nezná, ve zbylé části světa je sníh hlavní starostí i radostí ročního období, které se nazývá zima. Všichni brzy uslyšíme z médií pojmy jako sněhová kalamita, sněhová bouře, sněhové jazyky, laviny a další hrozivé pojmy. Pro zachování nestrannosti je ale třeba zmínit i pojmy sněhové vločky, prašan, lyžování, bílá peřina,bílé Vánoce, sněhulák, koulování…

 

Sníh a sněžení dotváří počasí v zimním období. Pro zemědělce a zahrádkáře je jakékoliv počasí klimatickou katastrofou a není tomu jinak ani se sněhem: napadne brzy, nebo pozdě, je mokrý a těžký, je ho moc, nebo málo atd.

 

A jaký druh zimy by vyhovoval zahradníkům? Mrznout by mohlo začít někdy začátkem prosince. Po dvou mrazících asi do – 3 oC by krajinu pokrylo asi 10 až15 cm prašanu. Bezvětří během sněhové nadílky je samozřejmostí. Sníh by neroztál až konce února, pouze každý týden by napadlo asi cm nového prašanu, který by doplnil úbytek sněhu způsobený sublimací. Po pozvolném tání by následovalo jaro bez mrazů, slunce by svítilo tak akorát. Jak daleko jsou naše zimy vzdálené od tohoto ideálu, víme všichni: střídání chladných a teplejších období, plískanice, holomrazy, hluboké promrzání půdy, těžký mokrý sníh lámající stromy, únorové slunce střídané nočními mrazy…

 

Co tedy dělat a nezoufat si? Důležité je především respektovat oblast, ve které žijeme. Je-li naše zahrada v mrazové kotlině, nevysazujme zaručeně mrazuvzdorné palmy ani jiné choulostivější druhy. Před prvním sněžením je nezbytné svázat sloupovité jehličnany jako prevenci před škodami způsobenými těžkým sněhem. V případě holomrazů doporučuji zakrýt ohrožené rostliny chvojím nebo namulčovat vhodným materiálem. Pokud přesto některá rostlina nepřežije, navštivte na jaře své oblíbené zahradnické centrum, kde vám odborný personál poradí, jakými vhodnějšími druhy zahradu oživit a doplnit.