Široký sortiment salátu umožnuje tuto zeleninu pěstovat prakticky celou sezonu - od jarního sortimentu nenáročného na teplotu a vhodného k rychlení, po saláty listové pěstovatelné od léta do podzimu s velkou paletou typů i barev. Jarní (zimní saláty) snesou i přistíněné stanoviště, letní listové saláty i na přímém slunci nevybíhají do květu. Salát obsahuje vysoké množství organické vody: 92 - 95%. Je bohatý na celou škálu B vitamínů (B1, B2, B6), vitamíny C a E, draslík, hořčík, chrom, železo a vápník. Má blahodárný vliv na tkáně nervového a svalového systému, buněčnou činnost.

 

Jak salát sázet a pěstovat?

Zásada je nesázet prokořenělý bal nijak hluboko, důležité je především sazenici i s balem opatrně vyjmout ze sadbovače, který pro lepší manipulaci můžete naříznout. Půda pro výsadbu salátu by měla být zahradní a humózní. Salát by při výsadbě měl spíše „sedět“ na povrchu, takže je vhodná nízká výsadba. V průběhu pěstování by salát nikdy neměl zarůst plevel, vždy je dobré salát jemně nakopnout, ale opravdu jemně, spíše nadrobit škraloup hlíny v jeho blízkosti. Pokud sázíme salát do pařeniště nebo skleníku měla by zálivka být velmi nízká, pokud do volné půdy, tak minimální, zaléváme jen v případě přísušku. Salát není potřeba nijak hnojit. Při pěstování salátů doporučujeme použít na přikrytí sazenic netkanou textilii, je to vždy velmi výhodné a salát velmi dobře roste. Jediná nevýhoda tohoto překrytí je, že nevypadá příliš esteticky, zvlášť při venkovní výsadbě. Doba sklizně salátu je přibližně za 3 – 4 týdny od výsadby, u listových salátů sklízíme listy průběžně týden i 14 dní. Salát by při sklizni neměl být zvadlý, sklízíme ho proto nejlépe ráno s rosou.

 

  

Salátů existuje nepřeberné množství druhů; liší se barvou, tvarem listu, chutí, křehkostí. Vybrat by si měl opravdu každý.

 

Choroby a škůdci salátu

Choroby u salátů tvoří nejčastěji různé houby, ale naštěstí už je většina odrůd vůči houbám rezistentní. Virózy, které by mohly saláty napadat, se eliminují už u osiva. Některé saláty se navíc šlechtí speciálně proti mšicím, tyto pak mají lesklejší a tužší listy a tím pádem představují pro mšice nepoživatelnou potravu.

Mezi největší škůdce u salátů patří drátovci a slimáci. Drátovci jsou larvy brouka kovaříka, které se vyskytují nejčastěji tam, kde dříve byla například louka. Kovaříci se vyvíjí ve čtyřletém cyklu, a když se někde vyskytnout, není proti nim jiná obrana než mechanická. Nejlepší je vysadit v místě výskytu pár testovacích salátů, nechat je napadnout a pak je mechanicky i s larvami odstranit.

Mezi další škůdce salátů patří slimáci. Vhledem ke krátké době do sklizně se chemické přípravky nedoporučují. Nejlepší obranou je nízká zálivka a ruční sběr. I další škůdci jako jsou krtci, krtonožky nebo myši se doporučují spíše plašit mechanicky než chemicky.

Řada salátů navíc citlivě reaguje na zbytky herbicidů v půdě, proto opatrně s jejich užíváním i na okolních záhonech a pozemcích, při kontaminaci herbicidy saláty vůbec nerostou.

 

U salátů se doporučuje sázet postupně a menší dávky. Při správném výběru sazenic a nenáročné péči o ně je každý pěstitel schopen vypěstovat hlávky salátů naprosto srovnatelné s těmi v obchodech. A budou vlastní a bez chemie. Přejeme vám hodně úspěchů v jejich pěstování.

 

Více o druzích salátů, které nabízíme jako sadbu v Katalogu SADBOVÉ ZELENINY

 

text: RNDr. František Kopřiva