Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Většina z těchto rostlin výborně snáší i dlouhodobé sucho, ovšem teprve až na stanovišti dostatečně zakoření, takže v začátku pěstování budou přece jenom trochu vaší laskavé péče potřebovat. Za rok dva vám však tyto rostliny na čas dovolí opustit zahradu při cestě na dovolenou či povinnostmi.

 

Čilimník (Citisus)

Začínáme rovnou rostlinou s trochu komplikovaným názvem. Zatímco latina používá jenom jedno jméno, čeština tento rod rozděluje na dvě skupiny – čilimníky a janovce. Jsou to dřeviny chudých, suchých a kamenitých půd. Skoro bezvýhradně pro ně platí, že čím hůř, tím lépe: v bohatých a dobře vyhnojených půdách sice rostou rychle, ale také příliš brzy stárnou a hůře kvetou. Kam tedy s čilimníky? Na slunce, nejlépe na jižní stranu či jižní svah. Kvetou podle odrůdy a lokality od konce dubna do začátku června. Odkvetlé větvičky brzy ostříhejte, nastartujete tím bohaté kvetení na příští rok.

 

Ořechoplodec (Caryopteris)

Tento nevelký keřík žádné pořádné ořechy neplodí, zato jeho modré květy rozkvétají až v době, kdy si už většina ostatních dřevin bere náhradní volno. První květy se otevírají už srpnu, ale kvést vydrží obvykle až do první poloviny října. Je to silně medonosná dřevina, která i v době raného podzimu nabízí včelám dostatek živobytí. Ořechoplodec potřebuje kromě dostatku slunce také velmi propustnou půdu neutrální nebo mírně zásadité reakce. Protože keřík většinou namrzá, v předjaří je třeba ostříhat celou rostlinu 10-15 cm nad zemí.

 

Perovskie (Perovskia atricplicifolia)

Tato rostlina podivného jména pochází ze suchých oblastí střední Asie. Někdy se tato krasavice řadí k trvalkám, jindy bývá považována za dřevinu. Její květy jsou sice malinké, ale soukvětí je tak výrazné, že zaujme i na velkou vzdálenost. Modré květy na letní zahradě nikdy nezaniknou a vždy přijdou vhod. Pro perovskii vyberte dobře propustnou půdu, která nemusí být na živiny nijak bohatá. Na jaře celou rostlinu seřízněte kousek nad zemí – brzy obroste a opět bude velkou ozdobou zahrady.

 

Rakytník (Hippophaë rhamnoides)

Pokud potřebujete na své suché a slunné zahradě stoprocentně odolný velký keř, zkuste rakytník. Tento stříbrnolistý keř pochází ze slunné střední Asie a je velmi přizpůsobivý, takže si relativně velmi dobře poradí i v jiných podmínkách. V poslední době i u nás tento keřík šplhá rychle po příčkách popularity do nejvyšších poloh, neboť jeho plody jsou nesmírně zdravé. Budete k tomu ale potřebovat minimálně dvě rostliny – jednu samičí a jednu samčí. Rakytníky jsou totiž dvoudomé.

 

Juka (Yucca filamentosa)

Na slunné i suché polohy můžete vysadit také americkou přistěhovalkyni juku. Navzdory tomu, že působí poněkud exoticky, je zcela mrazuvzdorná. Ke svému bytí potřebuje výborně propustnou půdu, v těchto podmínkách své majitele zajisté potěší půvabnými soukvětími, která můžou rostlinu zdobit od začátku léta až do raného podzimu. Kvůli lehce exotickému vzhledu však dobře promyslete, kam rostlinu vysadíte. Jestli se vám to povede – efekt je zaručen!