Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
cs

Bohatý rod čemeřic (Helleborus) zahrnuje 60 druhů listnatých a někdy i stálezelených trvalek vyskytujících se ve všech koutech Evropy a občas v Číně a Syrii. Najdeme mezi nimi na dlouhověké druhy s nižším vzrůstem( H. niger, H. purpurascens, H. orientalis) i takové, které života užívají krátce a jsou velmi vysoké (H. foetidus, H. argutifolius, H. lividus, H. x sternii). Nad jejich krátkým životem trvajícím jen čtyři až pět let není třeba plakat, neboť na dobrém místě se snadno semení: místo jedné rostliny jich máme rázem několik a jakmile původní stonek odumře, nahradí jej nový, vyrůstající z báze.

Zkušení zahradníci rozpoznají jednotlivé druhy podle tvaru a uspořádání jejich listů, nás však budou zajímat především květy – bílé a růžové, purpurové, hnědé i zelené, skvrnité, žluté, břidlicově modré až téměř černé. Tak všechno čemeřice umí! A právě pro tuhle krásu se čemeřice stala také středem zájmu šlechtitelů, kteří ji ještě vylepšují tvar květů. V jejich rukou se rodí druhy s květem podobným sasankám (HGC Snow Frills), plnokvěté (Party Dress, Snow Queen), picotee kultivary se špičatými květními plátky světlé barvy a červeným okrajem, a kultivary se skvrnitým květem – ať užjednoduchým nebo plným (Blue Metalic Lady, Red Lady, Yellow Lady a jiné).

Velkou snahou šlechtitelů je využít časného kvetení čemeřic, učinit z nich skutečnou ozdobu pro zimní období, kdy se jiné květiny na kvetení teprve chystají, a povýšit je do kategorie květin hrnkových. O to se již 40 let snaží firma Heuger se svými kultivary H. niger v kolekci HGC Christmas, která kvete již v pozdním podzimu a v předvánočním čase, nebo těsně po Vánocích – kolekce H. x hybridus HGC Early Spring. Tyto kultivary mohou zdobit po určitou dobu i interiér, ale musí být umístěny na chladném místě, než je vysadíme do zahrady. Tam stejně jako všechny původní druhy vyžadují stín až polostín, dobře propustnou půdu bohatou na humus, nesmí mít ani sucho, ale ani přemokřeno.

Jejich krásu mohou trochu zhatit mšice, listová černá skvrnitost a někdy slimáci. S těmi si však snadno poradíme a pak už nám nezbývá než se posadit a kochat se jejich krásou…