Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Druhová skladba rostlin a pěstovaných hospodářských plodin je výrazně odlišná od skladby, na kterou jsme zvyklí z naší země. Společné je pěstování obilí, zeleniny a ovoce mírného pásu (jablka, hrušně, meruňky, broskve a réva), zelenina se pěstuje podstatně delší období roku. Dnes nikoho nepřekvapí jahody a okurky v lednu s nálepkou Země původu: Španělsko. Pohádka o dvanácti měsíčkách a zlé maceše ztratila na aktuálnosti. Ve Španělsku a Itálii jsou oblasti, kde se pěstuje zelenina prakticky celoročně a zásobuje se odtud celá Evropská unie. Na jedné straně máme ovoce a zeleninu celý rok, ale na druhé straně brázdí evropské dálnice tisíce kamionů. Zelenina je mnohdy i v bio kvalitě, ale celý proces ekologický není. Je otázkou, zda by ekologicky uvažující Středoevropan neměl vitaminový deficit v zimě řešit konzumací v místě sklizenými jablky nebo kysaným zelím na úkor dovezených okurek a rajčat. Ale vše, co nám nabízí subtropická vegetace, nelze naší produkcí nahradit. Na řadě míst ve Středomoří se nachází produkční plochy mandarinek, citrusů, pomerančů a dalších citrusových plodů, rostou zde smokvoně, granátová jablka, avokádo, rohovník, kaki, skořicovník, kaktusy s jedlými plody. Neméně pestrá je i místní květena, stromy a keře. Osobně mě fascinuje obrovský sortiment neopadavých dřevin, které lze v této oblasti na zahradě s úspěchem pěstovat. Jak složité je pak vysvětlit zákazníkovi zahradnického centra, že keř, který viděl na Sicílii a našel si jej na internetu, lze sice dovézt, jara se však v našich podmínkách nedožije ani pod důkladnou pokrývkou. Diskuzi obvykle končím doporučením přesídlit do Středomoří.

 

Je obtížné stanovit, které rostliny jsou ve Středozemí původní a které zavlečené. Z hlediska zahradnického tato otázka pozbývá smyslu, protože činnost milovníků rostlin a zahradníků je nejčastější příčinou rozšíření druhů do jiných teritorií nebo i světadílů. O tom, že původním stromem je olivovník, není třeba diskutovat, zajímavostí ale možná bude, že notoricky známé aromatické zeleniny celer a kopr pocházejí také z východního Středomoří.

Po zeměpisném úvodu zaměříme pozornost konečně k rostlinám a představíme si ty, s nimiž se můžete setkat v našich zahradnických centrech.

 

Mezi řezanými květy zaujímají významné místo větve akácie, česky asi nesprávně nazývané mimosa. Dováží se v zimě a v časném jaru. Větvičky jsou obaleny chlupatými kulovitými květy krásné žluté barvy, příjemně voní. Někdy se nabízejí zakrslé formy zapěstované v květináči. Umístěné v chladnu vydrží velmi dlouho kvést, v létě je třeba je přenést ven na plné slunce. Pokud ji v září přeneseme do zimní zahrady, na jaře vykvete. Porosty akácie pro tyto účely se pěstují na severu Apeninského a Balkánského poloostrova.

Na dovolené v Itálii obdivujeme rozkvetlé plochy levandulí, často doprovázené porosty tymiánu, mateřídoušky a šalvějí. Vyprahlé svahy těmto bylinkám vyhovují – na podzim vyklíčí, během zimy a brzy na jaře vytvoří husté drny a během horkého a suchého léta kvetou a vytvářejí semena. Zdejší podnebí jim mimořádně svědčí, není proto divu, že v okolí severoitalského města Albenga vznikly specializované zahradnické firmy produkující léčivé a aromatické rostliny pro celou Evropskou unii.

Olivovník je typickým stromem Středomoří. Jde o mimořádně vitální strom, který roste i v nejnemožnějších podmínkách suchých, kamenitých strání. I v těchto podmínkách se stromy dožívají i několika století. Mezi nejstarší stromy na planetě patří například olivovníky vysazené v Getsemanské zahradě v Jeruzalémě, jejichž stáří bylo fyzikálními metodami odhadnuto na 2000 let. Olivovníky vám v zahradnických centrech běžně nabízíme jako keře nebo stromky. Kvetou a dokonce plodí již jako mladé, lze jej dobře tvarovat. V létě vyžadují plné slunce a minimální zálivku, v zimě místo s nižší teplotou, sucho a trochu světla. Luxusním řešením je temperovaná zimní zahrada.

Také nabídka různých druhů citrusů patří ke standardnímu sortimentu. Jde nejčastěji o citrony nebo mandarinky, méně často se objevuje kumquat, pomeranč nebo grapefruit. Méně známý kumquat je snad nejméně náročný druh ze skupiny citrusů, obvykle se prodává obalený množstvím oranžových minimandarinek. Jsou velmi chutné a konzumují se neloupané. Kdo má zimní zahradu nebo alespoň světlou a chladnou místnost pro přezimování, měl by mít citrusový strom nebo keř povinně ve své sbírce – kvetoucí krásně voní a zrající plody jsou několikaměsíční ozdobou jinak nenáročné rostliny.

Obdobné zacházení jako olivovník nebo citrusy vyžadují i další okrasné rostliny keře a stromky, které známe z letních dovolených. Velmi často se pěstuje oleandr, vavřín nebo smokvoň. Popínavá boungavilea nebo mandevila dorůstají v Itálii do mnohametrových výšek.

My jsme při pěstování závislí na průběhu léta a zejména na možnostech přezimování. Aby alespoň vzdáleně připomínaly to, co jsme obdivovali na letní dovolené někde na jihu, musíme rostlinám ze Středomoří poskytnout chráněné stanoviště na plném slunci po celé léto a chladné, světlé a bezmrazé prostory v zimě.

RNDr. František Kopřiva

 

Možná nevíte: Citrusy vypěstované ze semene po konzumaci citrusových plodů až na výjimky nevytvoří plody. Pěstované kultivary jsou vždy ušlechtilé odrůdy naroubované na speciálních podnožích.