Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
cs

Za zvýšenou popularitu čemeřic určitě může i jejich schopnost snadno se mezi sebou křížit. Proto mohlo vzniknout velmi velké množství různých odchylek a variací, které daly posléze vzniknout novým, velmi atraktivním odrůdám.

Místy to došlo dokonce tak daleko, že čemeřice u mnoha pěstitelů způsobily takovou vlnu nadšení, že je začali sbírat, vyměňovat si je mezi sebou a s ještě větším entuziasmem dále šlechtit a trpělivě čekat na nové a nové typy s květy ještě většími a barevnějšími, než měly ty původní. Tito nadšenci se sdružují do specializovaných organizací a klubů a většinu své zahradnické vášně věnují právě čemeřicím.

Čemeřice (Helleborus) patří do čeledě pryskyřníkovitých (Ranunculaceae), pocházejí především z Evropy a Asie. Čemeřice přirozeně rostou zejména ve světlých lesích, na jejich okrajích, ale také občas na loukách, nebo jako podrost v hustých keřových skupinách. Jsou to velmi jedovaté rostliny, které byly už od antických dob hojně užívány i jako rostliny léčivé, ale i jako magické a čarodějnické. Na jejich rozšíření v Evropě mají pravděpodobně velký podíl staří Římané. Hojně se pěstovaly v klášterních zahradách, odkud se často dostávaly do blízkého okolí, kde mohly i poměrně snadno zplanět. Proto je poměrně obtížné s jistotou určit místa původního rozšíření.

Čemeřice se pěstují zejména pro velmi zajímavé a atraktivní květy, které se mohou otevírat už od poloviny zimy. Stačí, aby se v zimě na pár dnů trochu oteplilo, a květy čemeřic neváhají ani chvíli a rychle rozkvétají. Po ochlazení se zkroutí a čekají na další vlnu tepla, kdy se opět nepoškozené znovu předvádějí v plné kráse. Kromě běžného pěstování se právě proto čemeřice často vysazují i do větších nádob či košů, které se na podzim umísťují na terasách a balkónech.

A jsou to právě čemeřice, které v nádobách na terasách rozkvétají mezi prvními. Když ještě na podzim sesadíme do větší nádoby čemeřice třeba s vilínem, můžeme se už v zimě potěšit krásnými barvami, které si skoro nezadají s půvabnými odstíny léta. Při sesazování i při každé jiné manipulaci bychom ale měli mít stále na vědomí, že čemeřice jsou rostliny poměrně silně jedovaté. Rozmačkané listy mohou u některých lidí způsobit alergické projevy na pokožce, proto práce s touto rostlinkou vyžaduje vyšší míru pozornosti. V minulosti se čemeřice v lidovém léčitelství využívala k léčbě nemocí nervového původu, používala se na zklidnění silných stavů hysterie. Současnost však čemeřice vnímá hlavně jako rostlinu okrasnou. Při domácím pěstování by však všichni uživatelé zahrady měli být obeznámení o jedovatosti této krásné rostliny.

Pěstování čemeřic vyžaduje pečlivější výběr stanoviště i respektování některých pravidel. Čemeřice se sice často umí přizpůsobit půdám různé kvality, nejlépe se jim však daří v hlubší, humózní, vlhké, ale dobře propustné půdě. Čemeřice také mohou růst v těžších, více jílovitých půdách. Nesnášejí však sucho, proto se nejčastěji vysazují do polostínu nebo do míst s tzv. toulavým stínem. Mohou je ohrožovat slimáci, proto se nehodí vysazovat je do míst, kde je jich hodně. Velká variabilita čemeřic se může projevit i při domácím pěstování. Čemeřice se totiž nejenom snadno kříží, ale také se celkem dobře množí semeny. Jedinou nevýhodou tohoto způsobu pěstování je zdlouhavý vývoj semenáčků – od vyklíčení až po první květy uplynou obvykle tři až čtyři roky. Ani další způsoby rozmnožování nejsou zcela idylické. Čemeřice se sice dají množit vegetativně, ale k dělení by se měly používat jenom trsy staré minimálně šest let. Kořenová soustava čemeřic je poměrně citlivá a rozdělování ani přesazování jí příliš nesvědčí. Když je to jenom trochu možné, snažíme se pro čemeřice hledat místo, kde bude moct dlouhodobě a bez zbytečných zásahů nerušeně růst. I obyčejné přesazení z místa na místo často vede k tomu, že rostlina dlouho zakořeňuje a nejbližší roky po přesazení kvete jenom velmi neochotně nebo vůbec.

Při dodržení těchto pravidel ale můžeme čekat, že za pár let od výsadby se čemeřice na stanovišti usadí a že budou zahradu zdobit svými květy od konce zimy až po poslední jarní dny. Na místech s dobrými podmínkami pro pěstování čemeřic by tyto půvabné rostliny neměly chybět.